Ano,toto je ryba ...
Ruli,majitel hotelu nám sehnal loď a dva pádlaře, kteří nás vyvezli na širé moře a ani já jsem neodolala té kráse a skočila do moře a s půjčeným šnorchlem a brýlemi pozorovala korály, rybky a hlavně lodní ráhno, aby mi náhodou neuplavali.Kamil i já jsme byli tak unešeni modrou nádherou a pestrým kobercem na jejím dně, že jsme zapomněli na čas.Po tomto usilovném šnorchlování byl návrat na lod vskutku bolestný. Hlava se mi tak zamotala, že jsem zapomněla na šmudlu v Jogje a začla pokukovat po našem najatém potapěči.Kamil se nezakoukal asi do nikoho , ale hlavu měl také zamotanou. Důkladně. Nechali jsme se vyložit na opačném konci ostrova. Kamil říkal že je to odtamtud jen deset minut zpátky do hotelu....Za tmy jsme dorazili do hotelového báru, kde nám umixovali džůs.Druhý den už nikde nevidíme žádné bělochy. Všichni odpluli ráno. Takže hurá zase do báru.Konečně nám s radostí mixují džus na požádání.Na Gilli Meno dokone pečou i výbornou pizzu.Pan restauratér ale není na návaly zařízený.Vždycky když se nás ptal jestli neco chceme,jsme ho velmi překvapili svou odpovědí, že ANO.
Uprostřed ostrova je ptačí rezervace. Proč ale ti ptáčkové nelítají po celém ostrově, ptám se sama sebe i Kamila, když je ten ostůvek tam prťavej. No, to asi budou zavřený v klecích. Zvědavost nám ale nedala a tak jsme tam ve volném odpoledni zašli. Co čert nechtěl, ptačí rezervace na Gili Meno je opravdu sítí obehnaný pozemek a i přesto jsou ptáci ještě pro jistotu v klecích. Prý aby nekakali na návštěvníky. Sympatický, ale poněkud posmutnělý Papoušek v kleci hned u vchodu, je naučený poslušně si sednou na jakoukoliv nataženou ruku. Druhý , hned vedle něj umí Hellou, Hellou...Nám se ale nejvíc zamlouval zamyšlený půlmetrový černočervený papoušek s holou lebkou z Papui, kterého by pan Hitchcock hned všema deseti obsadil do svého hororu ptáci II. Pan ošetřovatel ale říkal že je hodný. Kamil se hned skamarádil s jiným, zeleným papouškem. Snažil se ho naučit aspoň jedno ze svého pestrého neslušného slovníku a papoušek s velkým zájmem naslouchal a chápavě při tom pomalinku kroutil hlavičkou do všech stran a koulel očičkama. Dotyčné slovo z jeho zobáčku, ač se kamil vskutku snažil, nakonec ale nevykluzlo. Hodný papoušek.Tuto citovou újmu a zklamání si ale Kamil vynahradil o pár dní později v Probolingu na východní Jávě.
Ruli,majitel hotelu nám sehnal loď a dva pádlaře, kteří nás vyvezli na širé moře a ani já jsem neodolala té kráse a skočila do moře a s půjčeným šnorchlem a brýlemi pozorovala korály, rybky a hlavně lodní ráhno, aby mi náhodou neuplavali.Kamil i já jsme byli tak unešeni modrou nádherou a pestrým kobercem na jejím dně, že jsme zapomněli na čas.Po tomto usilovném šnorchlování byl návrat na lod vskutku bolestný. Hlava se mi tak zamotala, že jsem zapomněla na šmudlu v Jogje a začla pokukovat po našem najatém potapěči.Kamil se nezakoukal asi do nikoho , ale hlavu měl také zamotanou. Důkladně. Nechali jsme se vyložit na opačném konci ostrova. Kamil říkal že je to odtamtud jen deset minut zpátky do hotelu....Za tmy jsme dorazili do hotelového báru, kde nám umixovali džůs.Druhý den už nikde nevidíme žádné bělochy. Všichni odpluli ráno. Takže hurá zase do báru.Konečně nám s radostí mixují džus na požádání.Na Gilli Meno dokone pečou i výbornou pizzu.Pan restauratér ale není na návaly zařízený.Vždycky když se nás ptal jestli neco chceme,jsme ho velmi překvapili svou odpovědí, že ANO.
Uprostřed ostrova je ptačí rezervace. Proč ale ti ptáčkové nelítají po celém ostrově, ptám se sama sebe i Kamila, když je ten ostůvek tam prťavej. No, to asi budou zavřený v klecích. Zvědavost nám ale nedala a tak jsme tam ve volném odpoledni zašli. Co čert nechtěl, ptačí rezervace na Gili Meno je opravdu sítí obehnaný pozemek a i přesto jsou ptáci ještě pro jistotu v klecích. Prý aby nekakali na návštěvníky. Sympatický, ale poněkud posmutnělý Papoušek v kleci hned u vchodu, je naučený poslušně si sednou na jakoukoliv nataženou ruku. Druhý , hned vedle něj umí Hellou, Hellou...Nám se ale nejvíc zamlouval zamyšlený půlmetrový černočervený papoušek s holou lebkou z Papui, kterého by pan Hitchcock hned všema deseti obsadil do svého hororu ptáci II. Pan ošetřovatel ale říkal že je hodný. Kamil se hned skamarádil s jiným, zeleným papouškem. Snažil se ho naučit aspoň jedno ze svého pestrého neslušného slovníku a papoušek s velkým zájmem naslouchal a chápavě při tom pomalinku kroutil hlavičkou do všech stran a koulel očičkama. Dotyčné slovo z jeho zobáčku, ač se kamil vskutku snažil, nakonec ale nevykluzlo. Hodný papoušek.Tuto citovou újmu a zklamání si ale Kamil vynahradil o pár dní později v Probolingu na východní Jávě.
MHD na Gili Meno.
Žádné komentáře:
Okomentovat