Pravá ruka Němky v levém popředí a Karimun Jawa v pozadí.
Z Mataramu letíme letadlem do Surabayi, zase zptátky na Jávu. Mame v plánu jet na souostroví Karimun Jawa. Od Surabayi je to ještě ale notný kus cesty.Do Semarangu jedeme autobusem asi 7 hodin a z autobusáku rovnou do hotelu. Jen přespat.Ráno už zase do přístavu a hledáme rychloloď na Karimun Jawu. Nevíme ale jak lodě jezdí. Chceme se proto nejdříve stavit v informačním centru. Adresu najdeme v průvodci. Centrum je ale asi tak reálné jako Restaurace The Village v Sanuru. Naše hledání je neuspěšné. Neuspěšné jsou i naše další pokusy najít jiný zdroj turistických informací. Rezignovaně se tedy necháváme zavézt do přístaviště.A protože jsem řekla panu řidiči že chceme jet na Karimun Jawa lodí, odvezl nás k první lodi kterou uviděl. To bohužel nebyla ta pravá. Chvilku ještě bloudíme po přístavišti, chvílemi to dokonce vypadá že se vracíme do města,nakonec nás ale taxikář vysadí se slovy že on dál jet nemůže. Chlapík co hlídá na parkovišti motorky se nás ochotně ujímá a pomáhá nám najít tu správnou loď. Za svou upřímnou snahu si vysloužil od Kamila finanční dar. Bez něj bychom to asi těžko v tom bludišti našli. Loď už čeká jen na nás.Nastupujeme. Za tři a půl hodinky už jsme v ráji Jávského moře. Cestu lodí nám ještě osladili romantickými songy linoucími se z repráčků a video nahrávky mužů a žen něžně se objímajících na promzlých lavičkách Vencouverskych parků tuto atmosféru jen podtrhovalo. Já před tím utekla do říše snů a Kamil na příď lodi , kde se snažil vyfotit obzor ,ale bůh ví proč fotil stále dokola pravou ruku Němky která stála před ním.
Spím a nic nevnímám...
Žádné komentáře:
Okomentovat