Zprávy z Jávy: 8,Lombok a Gilli Nanggu a taky Laba-laba

Trajekt na Lombok.

Cesta z Padang bai na Lombok trajektem normálně trvá 4 hodiny. S čekáním na odplutí a čekáním na možnost konečně vystoupit se to protáhlo na 6 hodin.Půlku jsem prospala.A půlku cesty jsem trpěla hlady.Přístav v Lembaru není nijak okouzlující a navíc tam číhá spousta nahaněčů. Funguje tam menší mafie a šefík si nás hned obklíčil a nutil nám své výhodné dopravní podmínky. Mě se to cele ale nějak nezdálo.Takový pocit nedůvěry k někomu mne v Indonesii snad jestě nikdy nepřepadl. Rozhodla jsem se věřit své intuici a změnili jsme dopravce. A místo hodinku lodí jsme jeli o něco déle autem.Během cesty jsme se domluvili s řidičem , že nás za pár dní hodí i zpátky a co víc až na sever, přes Mataram do Bangsalu.Dnes nás ale dovezl do malé, velmi ospalé vesničky na jihozápadním pobřeží Lomboku.Místní šéf mafiánů na obírání cizinců byl u nás vcuku letu. Připlachtil si to na své nejnovější Hondě a neslezl z ní po celou dobu, co jsme s ním smlouvali cenu.Pak houkl na své pomocníky. Ti nás odvedli k loďce široké jen tak tak na jednoho bělocha.

A protože cesta na miniaturní ostůvek trvala jen necelou hodinku a celou dobu byl ostrůvek i místo nalodění v dohlednu a hlavně nebyly vůbec žádné vlny, tak jsem se vůbec nebála a cestu si příjemně užila. Bylo už pozdní odpoledne, slunce klesalo k obzoru a vykreslovalo okolní krajinu v nádherných barvách.

Fotila jsem si to do hlavy.Gili Nanggu je soukromý ostůvek s hotelem, kde se také starají o množení Karety obrovské a uprostřed ostrova je želví školka. Ostůvek se dá obejít za deset minut, říká Kamil. Ubytovali nás v bungalovu s výhledem na moře a vlnolamy na pláži. Idylka, nádhera, romantika.

V místní hotelové restauraci jsem se stala pověstná svou žravostí. Můj životní cyklus se omezil na šnorchlování- jídlo-odpočinek-jídlo-odpočinek -šnorchlování a tak stále dokola. Kamil se za mě styděl. Seznámila jsem se zdejší psí smečkou a jejím náčelníkem Láďou, který mne věrně a rád vždy doprovázel do restaurace a pomáhal mi jíst očima.

Láďa a jeho smečka

Zaměstnanci hotelu i restaurace jsou všichni velice přátelští a rádi vtipkují. Dokonce jsem se tam naučila Lombocký dialekt. Tak například děkuji, což se indonesky řekne Terima Kasih( v překladu přesně znamená přijímám s láskou) se v Lombočtině změní na Terima Gaji ( to znamená: přijímám svou výplatu, děkuji). Takže při svém pobytu na Gili Nanggu jsme měli o zábavu postaráno. Korunku tomu nasadil jako obvykle bratr kamil, když se uprostřed noci schválně nechal pokousat jedovatým pavoukem Laba-Laba, který žil v naší koupelně. Pokousaný Kamil pištěl vzteky a bolestí na celý tábor a ve mně dokonce na jistou chvíli probudil mateřské city a chtěla jsem hledat lékaře, neboť

pištěl opravdu věrohodně.Noha pak bolela ještě několik dní pištěl opravdu věrohodně.Noha pak bolela ještě několik dní.